Francouzština je románský jazyk a proto našim uším zní cize. A jestliže nám jsou některé výrazy blízké, tak jenom proto, že buď známe jejich latinský základ, a nebo pronikla do češtiny a zdomácněla. Francouzština psaná se sice liší od výslovnosti, ale na rozdíl třeba od angličtiny jsou pro nás pravidla mluvené řeči jasnější. Francouzština je tradičním mezinárodním diplomatickým jazykem a jedním z jednacích jazyků Evropské unine, NATO, Organizace spojenách národů a jiných mezinárodních organizací. Tradičně v březnu se i u nás připomínají Dny Frankofonie.
Obsah článku
Jak se dorozumět ve Francii
Často se říká, že se ve Francii jiným jazykem těžko domluvíme, protože Francouzi sice umějí, ale neradi používají angličtinu a nechtějí slyšet němčinu. To jsou takové zkazky, které se tradují z generace na generaci, ale jejich původ je mlhavý a pravdivost četnými návštěvníky Francie nepotvrzená.
Francouzi nechtějí mluvit anglicky nebo německy jedině v případě, že tyto řeči neznají, a to není častý jev. Když vidí, že je turista v tísni, samozřejmě mu pomohou jakýmikoliv jazykovými prostředky.
Co se vždycky hodí znát
Samozřejmě, jako v kterékoliv jiné zemi, působí lépe, jestliže cizinec alespoň projeví snahu, třeba jenom tím, že se naučí obvyklou “turistickou” frázi: “Dobrý den, promiňte, já neumím francouzsky, Bonjour, désolé, je ne parle pas français , Bonžur, desolé, že ne parle pa francé. “ Pak lze nabídnout jazyk, v kterém jsme doma (využitelná je v některých místech i španělština). Je rovněž vhodné naučit se – jako projev zdvořilosti – základní francouzské pozdravy, slůvka „prosím“ a „děkuji“.
| French | Czech |
| S’il vous plaît | Děkuji |
| Au revoir | Na shledanou |
| Bonjour | Dobré odpoledne |
| Bonjour | Dobrý den |
| Bonsoir | Dobrý večer |
| Bon matin | Dobré ráno |
| Bonne nuit | Dobrou noc |
| S’il vous plaît | Prosím |
Do Francie bez znalosti cizích řečí
Vydat se do Francie bez znalosti nějakého světového jazyka také jde, ale pak se musíme chovat jako “vlk samotář” a spolehnout se jen na slovník, a nebo se držet průvodce, který nějakým světovým jazykem vládne. Nemůžeme očekávat, že nám budou Francouzi rozumět, když na ně budeme mluvit česky. A to ani v případě, že bude slabikovat nebo zvyšovat hlas.
- Potíže by nastaly, kdybychom se dostali do nějakého konfliktu, byli okradeni, zranění, hledali pomoc, byli účastníci dopravní nehody…
„Nechci se učit, jen pochopit…“
K základnímu pochopení francouzštiny je na internetu k dohledání mnoho materiálu. Jednak je v nich vysvětlováno hláskosloví a výslovnost, jednak i jiné gramatické záludnosti tohoto románského jazyka.
Když nemáme zkušenosti se “samoučením” cizího jazyka a jestliže chceme rychle vstřebat alespoň základ (jak francouzská slova číst a vyslovovat), je vhodné spojit se s nějakým soukromým učitelem francouzštiny a vysvětlit mu svůj problém (“Nechci se učit francouzsky, jen se nechci ve Francii ztratit”). Případně lze se stejným požadavkem navštívit nějakou jazykovou školu a poradit se tam. Pár stokorun, které tu bude stát, už náklady na dovolenou ve Francii nijak moc nezvýší.
Dny Frankofonie v Česku
Každoročně v březnu se v Česku konají tak zvané Dny Frankofonie. Na jejich pořádání se podílejí ministerstvo zahraničních věcí společně s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvem kultury, Francouzským institutem, Velvyslanectvím Francouzské republiky a velvyslanectvími frankofonních zemí v Praze.
Při příležitosti Dnů Frankofonie jsou pořádány různé soutěže, výstavy, přednášky a jiné aktivity, jejichž cílem je podpora francouzštiny v českých podmínkách.
Frankofonie
Frankofonie je lingvistické společenství seskupující státy a územní celky, kde je francouzština buď mateřským jazykem, nebo jazykem druhým, adoptivním, či jako cizí jazyk je velice používaná. Česká republika vstoupila do Organizace Frankofonie jako pozorovatel v kanadském Moncton v roce 1999.
Frankofonie sdružuje státy rozdílných kultur, zvyků, tradic, náboženství. Zakládá se právě na sdílení společného jazyka, na jeho rovnosti, jazyka, který zkracuje vzdálenosti mezi státy, omezuje napětí, rozšiřuje spolupráci.
Lze ji tedy označit za zprostředkovatele vedoucího ke vzájemnému dialogu mezi státy a jejich obyvateli. A v tomto duchu je právě francouzština považována za nástroj tohoto vzájemného dialogu mezi státy.
Ilustrační foto: pixabay.com
