Francie leží na na západě evropské pevninské části Evropy. Při pohledu na mapu světa je možno polohu Francie definovat jako západ euroasijské pevniny. Francie má i svá zámořská území. Na evropské pevnině zaujímá Francie víc než půl milionu kilometrů čtverečních. Převážná část povrchu Francie je tvořena nížinami. Na druhou stranu se však na území Francie nachází nejvyšší hora Evropy.
Obsah článku
Mapa Francie má tvar šestiúhelníku
Francie se rozkládá na západě Evropy. Její území na mapě se jeví jako nepravidelný šestiúhelník (L´Hexagone).
Suchozemské hranice Franice většinou respektují přírodní – horské nebo říční – předěly. Geograficky méně markantní předěly jsou na severovýchodě (flanderská, ardenská a lotrinská linie), kde hranice byly výsledkem vojensko strategických zájmů.
Západní a část jižní hranice je tvořena oceánem a mořem.
Hranice Francie
| Hranice Francie | ||
| Západní | pobřeží přímo Atlantického oceánu | 1400 |
| Severozápadní | francouzská část Lamanšského průlivu (La Manche), Calaiské úžiny (Pas de Calais) a velmi krátkého úseku Severního moře | 675 |
| Severovýchodní | Flanderská nížina, Ardeny a Lotrinská plošina | 760 |
| Východní | Rýn, Jura a Alpy | 1290 |
| Jižní | francouzská část pobřeží Středozemního moře | 625 |
| Jihozápadní | Pyreneje | 700 |
Délka francouzských hranic
Souhrnná délka evropských hranic pevninské části Francie je přibližně 5450 kilometrů. Délka pevninských a mořských hranic je obdobná: suchozemská je asi 2.750 a mořská 2.700 kilometrů.
| Hranice Francie posloupně | km | Podle délky hranice | km | |
| Belgie | 480 | Španělsko | 642 | |
| Lucembursko | 60 | Švýcarsko | 572 | |
| Německo | 452 | Itálie | 485 | |
| Švýcarsko | 572 | Belgie | 480 | |
| Itálie | 485 | Německo | 452 | |
| Monako | 4,4 | Lucembursko | 60 | |
| Španělsko (před a za Andorrou) | 642 | Andorra | 60 | |
| Andorra | 60 | Monako | 4,4 | |
| Celkem | 2755,4 |
Členitost pobřeží
Pobřeží Francie je poměrně málo členité (kromě Bretaně, Riviéry a západní Korsiky).
- Nejvýznamnější zátoky: Seinská zátoka, záliv St. Malo,Gironde (tj. společné ústí Garonny a Dordogne), Arcachonská zátoka, Biskajský (Gaskoňský) záliv, Lionský (Lví) záliv.
- Větší poloostrovy: normandský Cotentin, Bretaňský poloostrov
- Nejznámější ostrovy: v zálivu St. Malo francouzská část Normanských ostrovů a původně i Le Mont-Saint-Michel (dnes prozatím přetvořený na poloostrov); Quessant a menší ostrůvky západně od Bretaně; jednotlivé větší ostrovy Belle-Ile, Noirmoutier, Yeu, Ré a Oléron podél atlantského pobřeží; ostrovy Hyéres u středomořského pobřeží (poblíž Toulonu); od středomořského pobřeží více vzdálená Korsika (8.681 km2) jako vůbec největší ostrov Francouzské republiky.
Zámořská území Francie
Francouzská republika má rovněž zámořská území (tak zvaná zámořská Francie). Francouzská území se nacházejí:
- v Severní Americe,
- v Jižní Americe (kde má Francouzská Guyana 673 km dlouhou hranici s Brazílií a 520 km se Surinamem),
- v Indickém oceánu,
- v Tichém oceánu,
- v Karibiku
- a v Antarktidě (suverenita deklarovaná v Antarktidě ovšem nebyla uznána většinou jiných zemí).
Jsou to: Nová Kaledonie, Wallis a Futuna, Francouzská Polynésie, Clippertonův ostrov, Saint-Pierre a Miquelon, Svatý Bartoloměj, Svatý Martinik a Francouzská jižní a antarktická území.
Povrch Francie
Evropská část Francie zaujímá plochu 543 965 km². Zabírá zhruba jednu dvacetinu Evropy a je v současné době třetím největším evropským státem (po Ruské federaci a Ukrajině).
Většina území je plochá a nížinná, sever a západ Francie je mírně zvrásněný, ve vnitrozemí se nachází významná pahorkatina Massif Central.
- Na jihozápadě se rozkládají vysoké Pyreneje,
- na jihovýchodě Alpy, kde najdeme i nejvyšší vrchol Evropy – Mont Blanc (4810 m.n.m).
- Nejnižším bodem Francie je delta řeky Rhôny, která je dva metry pod úrovní moře.
Zdroj: Tabulky RNDR. J. Mečiar, Vybrané kapitoly z geografie Francie
Foto: Mapa Francie (pixabay.com)
