Legenda Francie – Versailles. V dobách, kdy byl francouzský královský dvůr nejpočetnější v Evropě, žilo v největším zámeckém komplexu na starém kontinentu na dvacet tisíc lidí, převážně služebnictva, vojáků a dvořanů. V samotném městě Versailles pak v té době pobývalo dalších padesát tisíc obyvatel. Vidět Versailles patří téměř k “povinnostem” návštěvníků Francie, kteří se zajímají o historii Evropy.
Obsah článku
Versailles: Evropa záviděla – a kopírovala
Původně bezvýznamná vesnička asi 20 kilometrů od Paříže, v poměrně nehostinné a bažinaté oblasti, se v 18. století začala rychle měnit. Výsledkem byl vznik města, určeného pro zabezpečení bezchybného chodu oslňujícího dvora francouzských králů. Tam, kde byl původně jen malý lovecký zámeček Ludvíka XIII., vznikl komplex krále Slunce Ludvíka XIV., budovaný s péčí a láskou prakticky po celých padesát let jeho vlády. Bez nadsázky lze říct, že „Francie krále Slunce to byly Versailles.“ Celá Evropa je záviděla, mnozí je kopírovali.
Versailles procházely dějiny
Za zlatý věk Versailles lze považovat období od počátku 80. let 17. století až do Velké francouzské buržoazní revoluce 1789. Po těchto převratných událostech byl zámek opuštěn a chátral, až po čtyřiceti letech za krále Ludvíka Filipa došlo k jeho vzkříšení
Ke dvěma kuriozitám z hlediska evropských dějin došlo v snad nejhonosnějším sále Versailles v Zrcadlové galerii.
- První z událostí se váže k roku 1871. Versailles tehdy obsadili Prusové a ať už se jedná o národ jakkoliv střídmý a asketický, Německé císařství provolali právě v tomto přepychovém sále.
- Určitě ne náhodou pak byl v témže sále v roce 1919 podepsán s tentokráte poraženým Německem Versailleský mír.
Návštěva Versailles
Dnes, kdy je ze zámku muzeum zasvěcené Věčné slávě Francie, projde zámkem a jeho zahradami denně na deset tisíc turistů a město Versailles má přes čtyřicet tisíc obyvatel. Za Ludvíka XIV stavělo zámek 36 000 dělníků a jejich dílo vyráží dech, ať přicházíte z hlavního Zbrojního náměstí, či některou z bočních bran.
Před vchodem do zámku jsou stále fronty, vstupné nikoho neodradí, protože návštěvníci se mají na co dívat. Obrovské sály, ale i malé pokoje, za které byli šlechtici velice vděční, jen aby mohli ve , nabízejí skutečné umělecké skvosty.
- Venušin salon,
- Marsův,
- Merkurův,
- Zrcadlová síň,
- Královský kabinet,
- Galerie bitev.
Desítky sálů a v každém umělecké poklady: sochy, obrazy či nábytek a nejčastěji všechno dohromady.
- Královská kaple sv. Ludvíka,
- přijímací sály Ludvíka Slunce, komnaty královny a jejích dvorních dam,
- Sál bitev,
- Sál míru
- a další skvostné prostory.
Komplex velmi rozsáhlý, jen průčelí měří kolem 600 metrů. Pro zajímavost kromě panstva a všeho nezbytného k jeho životu se muselo do tohoto areálu vejít i dva a půl tisíce koní a dvě stovky krásných kočárů.
Otevírací doba ve Verasilles
Zámek: Otevřeno každý den mimo pondělí a některých svátků.
- Od 1. dubna do 31. října: od 9:00 do 18:30 hodin
- Od 1. listopadu do 31. března: od 9:00 do 17:30 hodin
Zámky Trianon a vesnička Marie-Antoinetty: Otevřeno každý den mimo pondělí a některých svátků.
- Od 1. dubna do 31. října: od 12:00 do 18:30 hodin
- Od 1. listopadu do 31. března: od 12:00 do 17:30 hodin
Zahrady:
- Od 1. dubna do 31. října: od 8:00 do 20:30 hodin
- Od 1. listopadu do 31. března: od 8:00 do 18:00 hodin
Pokračování ve Versailleských zahradách
Projít Versailleské zahrady je slušný turistický výkon. Když se však rozezvučí Apollonova a Neptunova fontána a začnou vodní hry všech vodotrysků, je to skutečná nádhera. Prohlédnout si všechna zákoutí stohektarových zahrad, pokochat se krásou květů všech keřů, to po čase skutečně vyčerpá. Zvlášť když do prohlídky zahrnete oba paláce – Malý Trianon a Velký Trianon.
Příležitostí k odpočinku je tu však bezpočet. Můžete si sednout na některou ze stovek laviček anebo se položit jen tak na trávník. Nikomu to nevadí. Francouzi nezapomínají ani na občerstvení, a tak tu u spousty kiosků dostanete kávu, colu, pivo a jinou očekávatelnou “klasiku” . U každého stánku jsou však ceny jiné. Totéž platí o suvenýrech.
Město Versailles
Za procházku stojí i samotné město Versailles. V jeho centru také převládají kavárny a kavárničky, větší či menší restaurace, ale cenové relace jsou poněkud vyšší. Atraktivní je i versailleská tržnice. Prolínají se tu vůně čerstvých květin, ovoce a skvělých francouzkých sýrů, mořských ryb. A když už nohy opravdu vypovědí poslušnost, stačí se posadit v některé z vedlejších uliček v kavárničce, kde je poněkud levněji, a vychutnat si tradiční francouzský nápoj „kír“, což je borůvková šťáva s bílým nebo růžovým vínem.
Nebýt Rockefellera
Nebýt amerického multimilionáře Rockefellera, který na začátku 20. století financoval rekonstrukci zámku, mohl tento gigant skončit v ruinách. Když ho francouzští králové opustili, zámek upadala chátral, stejně jako ve městě ubývalo obyvatel. Poslední, co tu Ludvík XVI. jako král napsal, byla poznámka do deníku v den, kdy v Paříži padla Bastila: „Dnes se nic mimořádného nestalo, na lovu jsem nic neulovil.“
Vstupné do Verasilles
- Permanentka 20 € / 27 € ve Dny Velkých hudebních vodotrysků (Grandes Eaux Musicales) nebo Hudebních zahrad (Jardins Musicaux). Opravňuje ke vstupu do všech přístupných prostor v muzeu a vesničce (zámek, zámky Trianon a vesnička Marie-Antoinetty, zahrady, dočasné výstavy, Velké hudební vodotrysky a Hudební zahrady)
- Vstupenka do zámku 18 €
- Vstupenka do zámků Trianonu a vesničky Marie-Antoinetty 12 €
- Návštěvníci do 18 let a obyvatelé Evropské unie do 26 let mají vstup zdarma.
Platí pro rok 2017, meziročně se může změnit
Foto: Versailles (pixabay.com)
