Vítězný oblouk v Paříži je jedním ze symbolů Paříže. Jeho typický silueta byla jako atribut hlavního města využívaný do doby, než jej zastínila Eiffelova věž. Nebyla to dlouhá doba, Vítězný oblouk byl dokončen v roce 1836. Přesto dodnes znamená jednu z tváří Paříže. Vítězný odbouk, uzavírající bulvár Avenue des Champs-Élysées (Elisejská Pole), nechal vystavět Napoleon Bonaparte po vítězné bitvě u moravského Slavkova. Grandiózní stavba byla dokončena až po jeho smrti. Z pohledu dnešního označení se Vítězný oblouk nachází uprostřed náměstí Place Charles-de-Gaulle (dříve Place de l’Étoile).
Obsah článku
Velký oblouk „velkého malého“ muže
Vítězný oblouk (Arc de Triomphe de l’Étoile nebo jen Arc de Triomphe) je mistrovské dílo klasicistické architektury věrné antickým formám. Byl vybudován podle záměru Napoleona Bonaparta, který jím chtěl připomínat vítězství ve slavné bitvě tří císařů, která se odehrála 2. prosince (pro carské Rusko 20. listopadu) roku 1805 u moravského Slavkova.
Projekt triumfální stavby vypracovaný architektem Jean-Françoisem Chalgrinem se nesl v tu dobu panujícím klasicistním stylu.
- V něm byl postaven například také Malý Trianon ve Versailles.
Zakladatel se „glajchy“ nedožil
Základy byly položeny 15. srpna 1806. Stavba ale pokračovala ztuha. Celé dva roky trvalo jen vyhloubení základů. Ještě v roce 1810, kdy přijel Napoleon vykonat “stavební dozor” (ve skutečnosti se chtěl stavbou pochlubit své snoubence Marii Luise), dosahovala výška parteru jen jednoho metru. Za Napoleonovy slávy byla “dotažena” až k oblouku, ale po Napoleonově fiasku byla stavba přerušena.
Až po Napoleonově smrti se dostavby ujal král Ludvík XVIII. Ideová koncepce však byla – pochopitelně – změněna. Sochařská výzdoba měla připomínat úspěchy francouzské armády z let 1792–1815.
Vítězný oblouk byl dokončen roku 1836. Stal se symbolem Paříže a jeho silueta zažala být používána jako pařížské logo (některé instituce jej používají dodnes). Za šedesát let poté byl vyhlášen historickou památkou. Roli symbolu Paříže elegantně „převzala“ štíhlá, tvarem neopakovatelná Eiffelova věž.
Vítězný oblouk má symbolický význam
Pro Pařížany má symbolický význam do současné doby. Francouzi si konec války tradičně připomínají 8. května vysoce oficiálním ceremoniálem kladení věnce u symbolického památníku neznámého vojína právě v Paříži pod Vítězným obloukem. (Je však pravda, že 8. května 1945 bylo již celé území Francie dávno osvobozené).
A z jiného šálku: proslulý cyklistický závod Tour de France bývá u oblouku Vítězného oblouku ukončen .
Vstupenky a otevírací doba
Cena vstupného:
- 9,5 eur (dospělí)
- mládež 18-25 let 5,5 €,
- děti do 18 let mají vstup zdarma
Provozní doba pro veřejnost:
- 10:00 až 23:30
- od 1. října do 31. března do 23:00
- zavřeno o svátcích
Vítězný oblouk v Paříži: Význam plastik
- Autor: Architekt Jean-François Chalgrin (1739-1811).
- Rozměry: 51 m vysoký, 45 m široký a 22 m hluboký. Výška hlavních oblouků je 29,19 m a rozpětí 14,62 m. Menší, boční oblouky ma 18,68 m a rozpětí 8,44 m. Svžmi rozměry je druhý největší trimfální oblouk na světě
Sousoší na přední a zadní straně oblouku
- Odjezd dobrovolníků 1792, autor François Rude
- Triumf 1810, Jean-Pierre Cortot
- Odpor 1814, Antoine Étex
- Mír 1815, par Antoine Étex
- Basreliéfy na čtyřech straných horní části:
- Pohřeb generála Marceaua 20. září 1796, autor P. H. Lamaire (jižní strana vpravo)
- Bitva u Abukiru 25. července 1799, Bernard Seurre (jižní strana vlevo)
- Bitva u Jemappes 6. listopadu 1792, Carlo Marochetti (východní strana)
- Přechod přes most v Arcole 15. listopadu 1796, Jean-Jacques Feuchère (severní strana vpravo)
- Dobytí Alexandrie 3. července 1798, John-Étienne Chaponnière (severní strana vlevo)
- Bitva u Slavkova 2. prosince 1805, Jean-François-Théodore Gechter (západní strana)
Atika: Na třiceti štítech jsou vyryta jména míst bitev v revolučních a napoleonských válkách:
Abukir | Heliopolis | Montmirail |
Alkmaar | Hohenlinden | Moskva |
Arcole | Jemappes | Pyramidy |
Budyšín | Jena | Rivoli |
Castiglione | Ligny | Slavkov |
Drážďany | Lodi | Somosierra |
Essling | Lützen | Ulm |
Fleurus | Marengo | Valmy |
Friedland | Montenotte | Wagram |
Hanau | Montereau | Zurich |
Velké arkády jsou zdobeny alegorickými postavami z římské mytologie (autor James Pradier). Na vnitřní straně pilířů velkých arkád jsou vyryta jména míst významných bitev revolučních a napoleonských válek.
Malé arkády jsou rovněž alegoriemi :
- pěchota (autor Théophile Bra),
- jezdectvo (Achille-Joseph-Étienne Valois),
- dělostřelectvo (Jean Baptiste Joseph De Bay)
- námořnictvo (Charles Émile Seurre).
Foto: pixabay.com